|
|
Komparace dat fyziologických parametrů generovaných přístrojem Metalyzer 3B v laboratoři s přístrojem Metamax 3B pro použití v terénním výzkumu
Kříž, Tomáš ; Nohel, Michal (oponent) ; Chlíbková, Daniela (vedoucí práce)
Se stále větším tlakem na kvalitu sportovních výkonu narůstá potřeba sportovců získávat data pro svůj trénink v podmínkách přirozených pro jejich disciplínu. Tím vzniká tlak na výrobce různých diagnostických zařízení, aby své produkty vyráběli nejen pro měření v laboratořích, ale i ve venkovním prostředí. To s sebou nese nutnost zařízení co nejvíce miniaturizovat, snižovat jejich váhu a celkově je přizpůsobit tak, aby sportovce při výkonu nijak neomezovala. Otázkou zůstává, zda nebudou tyto nezbytné úpravy snižovat přesnost měření. Je skutečně výhodnější upřednostnit přirozené prostředí pro daný sport před přesnými výsledky získanými z laboratoře? Cílem této bakalářské práce bylo zjistit rozdíly v naměřených fyziologických parametrech dvou rozdílných přístrojů při použití stejného zátěžového protokolu. Jeden z testů probíhal v laboratoři s nepřenosným přístrojem Metalyzer 3B a druhý ve venkovním prostředí s přenosným analyzátorem plynů Metamax 3B. Oba přístroje používané v práci jsou od firmy Cortex. Teoretická část představuje přístroje pro měření výměny plynů od různých výrobců a přestavuje různé způsoby stanovení VO2max. Praktická část zahrnuje změření sledovaných parametrů na obou přístrojích při identickém testovém protokolu. Bylo využito statistických testu (T-test) ke zjištění, zda se výsledky měření u různých parametrů přístrojem Metamax 3B významně odlišují od dat naměřených laboratorním přístrojem Metalyzer 3B. Výsledky statistických testů (V'O2 p = 0,54 ; V'CO2 p = 0,087; SF p = 0,49; V'E p = 0,2; DF p = 0,28; čas p = 0,59) na hladině významnosti = 0,05.
|
|
|
Hemoglobin-mediated oxidation of marine liposomes
Škrabalová, Lada ; Mozuraityte, Revilija (oponent) ; Rustad, Turid (vedoucí práce)
The objective of this work was to study the kinetics of lipid oxidation catalyzed by bovine methemoglobin and to evaluate the effects of different experimental conditions and different antioxidants (EDTA, ascorbic acid, caffeic acid, a-tocopherol, d-tocopherol, astaxanthin and L-ascorbic acid-6-palmitate) on the methemoglobin-mediated lipid oxidation in a marine phospholipid liposome model system. The oxygen uptake was used for monitoring lipid oxidation at pH 5.5 and 30 °C. The type of prooxidant and the concentration of both prooxidant and antioxidant (AOX) were found to be very important factors in the evaluation of the antioxidant activity in the liposome model system. Another important factors are the structure of the antioxidant molecule, its hydrophility/lipophility and its location in the system. All antioxidants, except 0.1 % of astaxanthin and 0.1 % of ascorbyl palmitate, inhibited metHb-induced lipid oxidation in all tested concentrations of the AOX. The efficiency of the AOX increased with their increasing concentration. 0.1 % of astaxanthin had no effect on the oxidation of liposomes. 0.1 % of ascorbyl palmitate had a prooxidative effect which can be explained by the prooxidative action of ascorbyl radical, which could promote hydroperoxide scission. Free iron released from metHb contributed little to metHb-mediated lipid oxidation in liposomes, whereas part of the prooxidant activity of metHb was attributed to the formation of singlet oxygen (metHb as a photosensitizer). The antioxidative activity of astaxanthin, ascorbyl palmitate, and tocopherol can be partly attributed to their singlet oxygen quenching ability. However, the main prooxidative mechanisms of metHb are suggested to be decomposition of lipid hydroperoxides, generating free radicals, and formation of hypervalent forms of Hb. EDTA inhibited oxidation of liposomes by chelating transition metals in liposomes and chelating free iron from the metHb solution. The reduction of hypervalent forms of Hb seems to be a very important antioxidant mechanism and was found to be attributed to ascorbyl palmitate, ascorbic acid (AsA) and caffeic acid (CaA). AsA, CaA, tocopherols and astaxanthin inhibit metHb-mediated lipid oxidation by scavenging of lipid radicals. No significant effect of hydrogen peroxide on the oxidation of liposomes was observed. The oxidation was slightly inhibited due to thermal treatment of metHb solution. A significant inhibition of oxygen uptake rate was observed in liposomes containing TPP (triphenylphosphine), which suggests that the heme-mediated lipid oxidation in liposomes is dependent on the presence of pre-existing lipid peroxides. The outcomes of this work can be used for the study of oxidation of liposome solutions, cell membranes and oil-in-water emulsions stabilized by phospholipids; the results contribute to understanding the prooxidant and antioxidant mechanisms and factors that influence oxidation in these systems.
|
|
|
Komparace dat fyziologických parametrů generovaných přístrojem Metalyzer 3B v laboratoři s přístrojem Metamax 3B pro použití v terénním výzkumu
Kříž, Tomáš ; Nohel, Michal (oponent) ; Chlíbková, Daniela (vedoucí práce)
Se stále větším tlakem na kvalitu sportovních výkonu narůstá potřeba sportovců získávat data pro svůj trénink v podmínkách přirozených pro jejich disciplínu. Tím vzniká tlak na výrobce různých diagnostických zařízení, aby své produkty vyráběli nejen pro měření v laboratořích, ale i ve venkovním prostředí. To s sebou nese nutnost zařízení co nejvíce miniaturizovat, snižovat jejich váhu a celkově je přizpůsobit tak, aby sportovce při výkonu nijak neomezovala. Otázkou zůstává, zda nebudou tyto nezbytné úpravy snižovat přesnost měření. Je skutečně výhodnější upřednostnit přirozené prostředí pro daný sport před přesnými výsledky získanými z laboratoře? Cílem této bakalářské práce bylo zjistit rozdíly v naměřených fyziologických parametrech dvou rozdílných přístrojů při použití stejného zátěžového protokolu. Jeden z testů probíhal v laboratoři s nepřenosným přístrojem Metalyzer 3B a druhý ve venkovním prostředí s přenosným analyzátorem plynů Metamax 3B. Oba přístroje používané v práci jsou od firmy Cortex. Teoretická část představuje přístroje pro měření výměny plynů od různých výrobců a přestavuje různé způsoby stanovení VO2max. Praktická část zahrnuje změření sledovaných parametrů na obou přístrojích při identickém testovém protokolu. Bylo využito statistických testu (T-test) ke zjištění, zda se výsledky měření u různých parametrů přístrojem Metamax 3B významně odlišují od dat naměřených laboratorním přístrojem Metalyzer 3B. Výsledky statistických testů (V'O2 p = 0,54 ; V'CO2 p = 0,087; SF p = 0,49; V'E p = 0,2; DF p = 0,28; čas p = 0,59) na hladině významnosti = 0,05.
|
|
|
Funkční odpověď organismu na standardizovaný výkon u sportovních lezců
Gajdošík, Jan ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Radvanský, Jiří (oponent)
Název: Funkční odpověď organismu na standardizovaný lezecký výkon u sportovních lezců Cíle: Determinovat efekt výšky, sklonu cesty, rychlosti lezení a lezecké výkonnosti na funkční odezvu organismu při standardizovaném lezeckém zatížení. Metody: Práce byla rozdělena na tři dílčí studie, kterých se celkem zúčastnilo 75 sportovních lezců (36 žen a 39 mužů). Měření probíhala na lezecké stěně a na lezeckém ergometru. Míra vnímané intenzity byla hodnocena pomocí Borgovy škály. Nepřímá kalorimetrie byla použita pro stanovení fyziologické odpovědi, mezi sledované ukazatele patřila spotřeba kyslíku (V̇ O2), srdeční frekvence (SF), minutová ventilace (V̇ E) a energetická spotřeba (ES). Z krevních vzorků byla stanovena koncentrace katecholaminů. Tkáňová saturace kyslíkem (StO2) byla monitorována pomocí blízké infračervené spektroskopie. Výsledky: Vnímaná intenzita zátěže byla vyšší při lezení vysoko nad zemí ve srovnání s lezením nízko nad zemí (+5,3%; P = 0,013; ηp2 = 0,149) (Studie 1A). Fyziologická odpověď byla vyšší během lezení vysoko nad zemí ve srovnání s lezením nízko nad zemí pro V̇ O2 (+6%; P = 0,03; ηp2 = 0,22), SF (+4%; P = 0,04; ηp2 = 0,20), V̇ E (+9%; P = 0,01; ηp2 = 0,30) a ES (+16%; P < 0,001; ηp2 = 0,48). Po ukončení výkonu byla koncentrace katecholaminů vyšší u lezců nižší výkonnosti ve...
|
|
|
Vliv lezecké výkonnosti na energetickou náročnost lezení
Kodejška, Jan ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Malý, Tomáš (oponent)
Cílem práce bylo posoudit vztah mezi lezeckou výkonností a energetickou náročností při lezení prostřednictvím specifického submaximálního testu. Výzkumný soubor se skládal z dvaceti šesti lezců (věk 26,8 ± 3,3 roku, tělesná hmotnost 70,6 ± 6,2 kg, výška 177,6 ± 6,5 cm). Lezci byli záměrně vybráni tak, aby jejich výkonnost pokryla co nejvíce celou stupnici obtížnosti UIAA (Union Internationale des Associations d'Alpinisme). Výkonnost lezců byla dána aktuálně nejvyšším přelezem ve stylu RP (Red point). Výkonnost lezců se pohybovala v rozsahu od 4 do 10 stupně UIAA. Lezci byli podrobeni submaximálnímu lezeckému testu, který trval 3 minuty v jednom sklonu. Pohybovali se konstantní rychlostí 25 kroků . min-1 po lezecké cestě, kterou již předem znali, přičemž sklon se po 3 minutách změnil z 90ř na 105ř. VO2 (spotřeba kyslíku), SF (srdeční frekvence) a VE (minutová ventilace) znatelně korelují s lezeckou výkonností RP (90ř, VO2, r = - 0,82; SF, r = -0,66, VE, r = - 0,77; 105ř, VO2, r = - 0,84; SF, r = -0,78; VE, r = - 0,80 ). Dechová frekvence během submaximálního lezení se pohybovala okolo 25 dechů . min-1 , což poukazuje na souvislost s lezeckou rychlostí. VO2 během submaximálního lezení lze využít pro hodnocení ekonomiky pohybu. Klíčová slova sportovní lezení, submaximální test, spotřeba kyslíku
|
|
| |
|
|
Určení specifické spotřeby kyslíku během lezeckého testu do vita maxima u sportovních lezkyň
Kalábová, Monika ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Panáčková, Michaela (oponent)
Název práce Určení specifické spotřeby kyslíku během lezeckého testu do vita maxima u sportovních lezkyň. Cíle práce Zjistit specifickou spotřebu kyslíku během lezeckého testu do vita maxima u sportovních lezkyň. Metoda Testování se zúčastnilo 14 lezkyň s lezeckou výkonností od 3. do 10. stupně UIAA (Union Internationale des Associations d'Alpinisme). Maximální spotřeba kyslíku byla měřena na lezecké stěně, kde testované lezly v úhlu 90ř vlastním tempem po dobu 3 minut. Ve sklonu 105ř byl poté prováděn celý test se zvyšující se rychlostí. Tempo lezení se zvyšovalo vždy po 3 minutách do individuálního vyčerpání lezkyně. Poté se konal test na běžeckém ergometru. Výsledky V maximálním lezeckém testu byla průměrná hodnota maximální spotřeby kyslíku lezkyň 38,8 ± 6,6 ml·kg-1 ·min-1 ve sklonu 105ř. V testu na běžeckém ergometru byla průměrná spotřeba 51,5 ± 2,1 ml·kg-1 ·min-1 . S lezeckou výkonností nejvíce korelovala dosažená rychlost lezení r = 0,91 a spotřeba kyslíku r = 0,75. Výsledné hodnoty ukazují, že pro lezení obtížných cest je důležitá minimální úroveň specifické VO2max 45 - 50 ml·kg-1 ·min-1 . Závěr Test se ukázal jako vhodný k posouzení lezecké výkonnosti u sportovních lezkyň. Klíčová slova sportovní lezení, fyziologie, lezecký test, spotřeba kyslíku
|
|
|
Funkční odpověď organismu na standardizovaný výkon u sportovních lezců
Gajdošík, Jan ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Radvanský, Jiří (oponent) ; Vajda, Matej (oponent)
Název: Funkční odpověď organismu na standardizovaný lezecký výkon u sportovních lezců Cíle: Determinovat efekt výšky, sklonu cesty, rychlosti lezení a lezecké výkonnosti na funkční odezvu organismu při standardizovaném lezeckém zatížení. Metody: Práce byla rozdělena na tři dílčí studie, kterých se celkem zúčastnilo 75 sportovních lezců (36 žen a 39 mužů). Měření probíhala na lezecké stěně a na lezeckém ergometru. Míra vnímané intenzity byla hodnocena pomocí Borgovy škály. Nepřímá kalorimetrie byla použita pro stanovení fyziologické odpovědi, mezi sledované ukazatele patřila spotřeba kyslíku (V̇ O2), srdeční frekvence (SF), minutová ventilace (V̇ E) a energetická spotřeba (ES). Z krevních vzorků byla stanovena koncentrace katecholaminů. Tkáňová saturace kyslíkem (StO2) byla monitorována pomocí blízké infračervené spektroskopie. Výsledky: Vnímaná intenzita zátěže byla vyšší při lezení vysoko nad zemí ve srovnání s lezením nízko nad zemí (+5,3%; P = 0,013; ηp2 = 0,149) (Studie 1A). Fyziologická odpověď byla vyšší během lezení vysoko nad zemí ve srovnání s lezením nízko nad zemí pro V̇ O2 (+6%; P = 0,03; ηp2 = 0,22), SF (+4%; P = 0,04; ηp2 = 0,20), V̇ E (+9%; P = 0,01; ηp2 = 0,30) a ES (+16%; P < 0,001; ηp2 = 0,48). Po ukončení výkonu byla koncentrace katecholaminů vyšší u lezců nižší výkonnosti ve...
|
|
|
Determinace maximální specifické spotřeby kyslíku při lezení s vzrůstajícím sklonem stěny a konstatní rychlostí
Kaláb, Miloš ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Vomáčko, Ladislav (oponent)
Název práce Determinace maximální specifické spotřeby kyslíku při lezení s vzrůstajícím sklonem stěny a konstantní rychlosti. Cíl práce Cílem testování bylo determinovat maximální specifickou spotřebu kyslíku při lezení s vzrůstajícím sklonem stěny a konstantní rychlosti. Metody Testování se účastnilo 26 lezců s výkonností 4 - 10 UIAA. Maximální specifická spotřeba kyslíku byla měřena lezeckým testem do maxima na umělé stěně, kde byl zvyšován sklon od 95ř (105ř) do 135ř vždy po 3 minutách lezení. Tempo lezení bylo konstantní - 25 kroků za minutu. Po odpočinku proběhl test do maxima na běhacím páse. Vyhodnocovány byly vztahy mezi lezeckou výkonností (RP), sklonem a ventilačními parametry. Výsledky V maximálním lezeckém testu, dosáhli lezci určitého plató na hodnotě 40 ± 3,5 ml·kg-1 ·min-1 , bez ohledu na výkonnost i na dosažený sklon. S lezeckou výkonností (RP) nejvíc koreloval dosažený sklon cesty r = 0,89 a srdeční frekvence r = 0,41. Studie potvrdila disproporční růst srdeční frekvence vůči spotřebě kyslíku. Dále byl zjištěn silný vztah (r = 0,77) ventilačního ekvivalentu pro kyslík vztaženého k hodnotě RER poukazující na specifické dechové projevy pokročilejších lezců. Zvýšená práce svalů horních končetin při lezení v převisu, určené tempo lezení a podmíněnost dechové frekvence může mít vliv na...
|
|
|
Určení specifické spotřeby kyslíku během lezeckého testu do vita maxima u sportovních lezkyň
Kalábová, Monika ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Panáčková, Michaela (oponent)
Název práce Určení specifické spotřeby kyslíku během lezeckého testu do vita maxima u sportovních lezkyň. Cíle práce Zjistit specifickou spotřebu kyslíku během lezeckého testu do vita maxima u sportovních lezkyň. Metoda Testování se zúčastnilo 14 lezkyň s lezeckou výkonností od 3. do 10. stupně UIAA (Union Internationale des Associations d'Alpinisme). Maximální spotřeba kyslíku byla měřena na lezecké stěně, kde testované lezly v úhlu 90ř vlastním tempem po dobu 3 minut. Ve sklonu 105ř byl poté prováděn celý test se zvyšující se rychlostí. Tempo lezení se zvyšovalo vždy po 3 minutách do individuálního vyčerpání lezkyně. Poté se konal test na běžeckém ergometru. Výsledky V maximálním lezeckém testu byla průměrná hodnota maximální spotřeby kyslíku lezkyň 38,8 ± 6,6 ml·kg-1 ·min-1 ve sklonu 105ř. V testu na běžeckém ergometru byla průměrná spotřeba 51,5 ± 2,1 ml·kg-1 ·min-1 . S lezeckou výkonností nejvíce korelovala dosažená rychlost lezení r = 0,91 a spotřeba kyslíku r = 0,75. Výsledné hodnoty ukazují, že pro lezení obtížných cest je důležitá minimální úroveň specifické VO2max 45 - 50 ml·kg-1 ·min-1 . Závěr Test se ukázal jako vhodný k posouzení lezecké výkonnosti u sportovních lezkyň. Klíčová slova sportovní lezení, fyziologie, lezecký test, spotřeba kyslíku
|
host ::
RSS.